Duhové děti

Červená rtěnka,modré oční stíny,

Ty jsi byl vždy trochu jiný

Kabelky a dámské šaty Tě lákaly víc,

Než montérky a namakaný svaly,

Nebyl si žádnej velkej dříč,

To ze strachu,že nehty by se polámaly…

Bylo v Tobě vždy něco jemně ženského,

Mamince bral si parfém,

To Ty sis říkal Julie - nikdy Romeo

Každý vyrůstal jsme zkrátka po svém…

Kdo Tě odsoudil,asi Tě neznal,

Blízcí Tě milovali,

Kdo ne,ten za to nestál…

Byl jsi mým vzorem,

Jak dokázal ses smířit se sebou,

Popral ses s osudem,

Stal ses ženou nádhernou…

Každý by se mohl učit

Tvé jistotě v podpatcích,

Když kráčela jsi svojí cestou

Oh drahá Julie…