Homosexualita a hřích
Téma "homosexualita" se církvím vnucuje stále více a více. Církve se již nemohou vyhnout tomu - jak ukazují aktuální příklady - aby se nezabývaly stejnopohlavně orientovanými lidmi a jejich životem.
Nový dokument římské kongregace víry proti právnímu uznání stejno-pohlavních partnerství a kontraverze kvůli volbě kanovníka Gene Robinsona, který se veřejně hlásí ke svému homosexuálnímu způsobu života, na biskupa Episkopální církve (součást světového anglikánského církevního společenství v USA) v diecézi New Hampshire manifestují znejistění a strach širokých církevních kruhů různých konfesí. K tomu se řadí psychologické elementy, které v mnohých lidech vyvolávají emoce a často povážlivé morální představy, které pak ztěžují otevřenou, férovou a člověka důstojnou diskuzi nebo ji zcela vylučují.
Když se stejnopohlavní páry cítí být v naší církvi zakořeněny a cítí se tam jako doma, když se aktivně podílejí na církevním životě, navštěvují bohoslužby, pěstují také kontakty k jiným příslušníkům obce a chtějí církevní požehnání svého životního partnerství, pak by jim to naše církev neměla odmítat. Ale je tu třeba zřetelně rozlišovat: Žehnání stejnopohlavního partnerství není žádné uzavření manželství, žádná svatba a nedotýká se žádným způsobem církevního chápání manželství jako svátosti v Kristokatolické církvi. Takové požehnání má spíše co do činění s pastorací, psychologickou a pastorační schopností se vmyslet do situace jiných. Jediné s čím církev nesouhlasí je adopce a výchova dětí.
To, že se 56 letý kanovník Gene Robinson otevřeně hlásí ke svému homosexuálně orientovanému životu a svému partnerovi, se stalo možným po mnohých interních a externích bojích v jeho církvi. Tento kdysi ženatý muž a otec dětí naznačuje, že touto cestou musel jít po "rozmíškách s Bohem a Evangeliem". Po svém "coming outu" riskoval, že ztratí svůj kněžský úřad. To, že k tomu nedošlo, ale byl naopak mnoha delegáty synody zvolen biskupem a jeho volba byla potvrzena většinou ostatních biskupů, umožňuje závěr, že nový biskup musí mít odborné a lidské kvality, které jsou hodnoceny volebním grémiem pro tuto zodpovědnou funkci. Pokud je tomu tak, pak se naše sesterská anglikánská církev rozhodla správně.
Zvláštní schopnosti
V první řadě byl zvolen biskupem kvalifikovaný člověk a jeho sexuální orientace, která beztoho patří do privátní a intimní oblasti, zde nebyla podstatná. Tento postup považuji za správný a myslím si, že se i my v naší církvi máme zasazovat za to, aby byli homosexuální lidé přijímáni jako nositelé úřadů. Homosexuální muži a ženy mají často dary, které mají v povolání duchovních zvláštní cenu. Mají zvláštní schopnost se vmyslet do situace jiných lidí, umí dobře naslouchat, ukazují pochopení a ochotu pomoci a vyjadřují své pocity bez falešných zábran.
Obě aktuální události mne přiměly k těmto myšlenkám. Vyjádřil jsme své osobní mínění - nic více a nic méně. Znamení doby, rozhodnutí naší sesterské církve v Americe a nebezpečí ztráty jednoty církve se týkají však i vysokou mírou nás. Již se déle neobejdeme - jak v církvích Utrechtské unie, tak i v naší Kristokatolické církvi Švýcarska - bez toho, abychom se otázkami homosexuality nezabývali. A doufám, že to budeme činit brzy.
Přeložil Josef König
Pramen: Christkatholisches Kirchenblatt 17/2003 z 23.8.2003